|
Když 1. ledna 1976 došlo k rozdělení bývalého Kolektivu
muskulárních dystrofiků na českou a slovenskou organizaci, činila
naše členská základna ke konci téhož roku 134 členů. Začátky její
existence nebyly vůbec snadné. Ovšem nadšení a iniciativa lidí byly
tím správným hnacím motorem k naplňování cílů a smyslu činnosti
organizace. Jedním z prvních průkopníků byl náš první předseda Dr.
Josef Čada, a právě pod jeho vedením byly hledány nové specifické
formy práce s nejtíže postiženými. Činnost organizace se pomalu
začala rozvíjet a v samém počátku se zaměřovala především na sociální
a poradenskou činnost. Právě Dr. Čada byl jedním z prvních propagátorů
boje za odstraňování architektonických bariér.
 |
| RS Zámeček v
Hodoníně u Kunštátu - oblíbené místo našich setkání. Kresba:
Vlastimil Rédl |
V tomto období byl pojítkem mezi vedením a členskou
základnou pouze účelově odborný bulletin MY MD, vydávaný čtvrtletně
koordinační komisí. Byla vyvinuta snaha o vzájemný kontakt postižených
mezi sebou i výborem tak, aby pomoc organizace mohla být včasná
a konkrétní. I nadále zde však chyběly osobní kontakty. Pokus o
vytvoření sítě důvěrníků v rámci tehdejších krajů bohužel nevyšel,
neboť v té době nebyly ještě vytvořeny patřičné podmínky pro tento
způsob práce.
Když se v Hrabyni objevila možnost zapůjčení prvního
speciálně upraveného autobusu pro dopravu vozíčkářů, i za cenu pro
organizaci velkých finančních nákladů bylo možno uskutečnit společné
akce, např. zájezd do Lidic nebo prohlídku západočeských lázní.
Všem, kteří se tehdy zúčastnili, jistě utkvěly v paměti nezapomenutelné
vzpomínky, zvláště pak těm, pro které to byla první cesta mimo okruh
bydliště.
 |
| Jedno
z mnoha setkání v Hodoníně u Kunštátu |
Činnost organizace se postupně zaměřila na setkání
členů v rámci určitého regionu. Po první této akci, která se uskutečnila
v Plzni roku 1979, se členové výboru pod vedením Jiřího Kasla s
obrovským nadšením pustili do organizace celorepublikového setkání,
které svou podstatně širší kulturně společenskou náplní i větší
účastí v nynějším Zlíně a dalších městech nabylo opravdu velkých
rozměrů. Velmi záhy se již v rámci těchto setkání objevily v programu
prvky sociální rehabilitace. Je možno tedy konstatovat, že to již
byly počátky dnešních kurzů neboli ozdravných rekondičních pobytů.
A tak vlastně tímto směrem naznačovala naše specifická organizace
cestu dalším.
1980 - 1989 >>
|
