Nechce se tomu věřit, a přece je to pravda. Vašek, skvělý komentátor a básník, jehož verše jsme pravidelně uveřejňovali v našem časopisu, člen revizní komise AMD a člen redakční rady Zpravodaje AMD, předseda revizní komise Klubu vozíčkářů Petýrkova a člen redakční rady časopisu Klub KVP, už není mezi námi.

Žil dlouhá léta v Jihlavě, v roce 1988 přesídlil do bezbariérového domu v Petýrkově ulici na pražském Jižním Městě, kde se později oženil. Od mládí se věnoval poezii, byl členem jihlavského Sisyfos klubu, publikoval své verše časopisecky i ve sbornících poezie a prózy tělesně postižených Doteky naděje, Vyznání, Z duhy i kamene aj. Samostatně vydal sbírku poezie Předčítání Orianě. Druhý program České televize s ním v červnu tr. už posmrtně odvysílal pořad Klíčení, který uvádí tvorbu zdravotně postižených. Napsal mnoho zamyšlení jak pro náš časopis, tak pro časopis Vozíčkář.

Měl rád život, lidi, společnost, posezení v hospůdkách a restauracích, kde popíjel své oblíbené suché Martini s olivou. Miloval přírodu, toulání po krajině. Miloval zvířata, zejména kočky. Jeho oblíbená perská kočka Oriana se ocitla v názvu Václavovy básnické sbírky Předčítání Orianě. V Jihlavě nevynechal žádnou příležitost navštívit tamní zoologickou zahradu a jak jen mohl a měl příležitost, navštívil i pražskou ZOO v Tróji. V době, kdy ještě neexistovala bezbariérová Praha, podílel se i na vytypování nájezdů na chodníky v lokalitě bezbariérových domů, angažoval se v zavádění bezbariérové dopravy.

Jenže myopatie mu ubírala fyzických sil. Zpočátku po přestěhování do Prahy mohl ještě trénovat s pomocí maminky chůzi, později se už nepostavil. Sil ubývalo stále více, ruce slábly. Přesto ho neopouštěla dobrá nálada, sžíravý humor, chuť do psaní poezie a pronikání do tajů počítače. Hluboce věřící, přes stále horší zdravotní stav se pravidelně zúčastňoval římskokatolických bohoslužeb v Petýrkově ulici. Svým sametovým hlubokým hlasem předčítal z evangelií nebo recitoval ze své poezie při občasných posezeních s přáteli.

Jakoby si myopatie ještě nevybrala svou daň, přišla další nemoc, které muskulární dystrofií oslabené tělo nedokázalo už vzdorovat. Vašek Moravec zemřel 20. května 2002 ve věku 60 let. Nikdy nezapomeneme.

Redakční rada

POUTNICKÁ VARIACE

Václav Moravec

Z očí do očí obzoru
beze slov
brouzdám se travou
Alejím
uondaným poledním sluncem
kradu stín
a zkracuji krok

Vtíravé
myšlenky-švadlenky
stříhají na kabát
mým láskám
a šibalsky rýmují
...lásky...sázky
jedna láska
...sedmikráska...

to se to chodí
srnčími stezkami
když smutek
se rozpadá