V novém evidenčním listu - přihlášce člena AMD v ČR na otázku "Co by měla AMD v ČR prioritně řešit?" mnozí z vás odpověděli - architektonické bariéry a dopravu. Pokusím se shrnout situaci v první části vaší odpovědi, která se lidově nazývá architektonické bariéry, odborně pak - zajištění technických požadavků, zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

Jak vlastně architektonické bariéry vznikají? Může se to stát v průběhu vytváření, ale i užívání staveb. Stručně řečeno: v legislativě, plánování, projektování, provádění, ale i v následném užívání životního prostředí.

V legislativě ČSR, předchůdce ČR, dlouhou dobu nebyl odpovídající zákon nebo předpis, který by stavebníkům ukládal povinnost myslet při stavbách i na osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Teprve v osmdesátých letech minulého století vznikla v tomto směru první vyhláška. Po několika úpravách v průběhu let je v současné době platná její nová podoba, vyhláška č. 369 Ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Zájemci si ji mohou pořídit ve Sbírce zákonů ČR, částka 140 ze dne 24. října 2001. Tato vyhláška a její přílohy určují, jak mají vypadat různé druhy staveb, aby s nimi byli spokojeni i vozíčkáři nebo nevidomí.

Pravidla této vyhlášky však musí být uplatněna i v projektech staveb. Pomůckou pro projektanty je publikace Ing. arch. Daniely Filipiové "Projektujeme bez bariér", vydaná v r. 2002. Publikace byla k dispozici z d a r m a, a proto ji již těžko někde seženete. Můžete si ji však pořídit z d a r m a  z internetu, kde je umístěna na stránkách www.filipiova.cz. Na trhu jsou i další publikace jiných autorů v různých cenových relacích.

Uplatnění zásad vyhlášky č. 369 v projektech by měl posoudit příslušný stavební úřad při stavebním řízení a povinnost jejich dodržování uvést ve stavebním povolení stavby.

Realizátor neboli dodavatel stavby je povinen dodržovat podmínky stavebního povolení, spoluzodpovědný je investor a technický dozorce investora. Konečný výsledek musí být zhodnocen při kolaudaci stavby. I zde je povinnost stavebního úřadu nepřipustit užívání takové stavby, která by nesplňovala ustanovení vyhlášky č. 369, resp. projektu nebo dodržení podmínek stavebního povolení. Teoreticky by tak při stavebním procesu neměla vzniknout stavba s architektonickými bariérami. Bariéra však může vzniknout i při užívání staveb ať už nefunkčností některého zařízení, necitlivou změnou nebo nespolehlivostí či selháním lidského faktoru.

Jak může tento proces ovlivnit nebo napravit AMD či její členové? Výbor AMD by měl sledovat situaci v legislativě, publikacích, pozitivních či negativních výsledcích u zvláště důležitých staveb a seznamovat se získanými informacemi své členy. K tomuto účelu je vhodné využívat Zpravodaje AMD. Některé organizace zdravotně postižených "mapují" situaci v terénu a její stav publikují v tištěných informacích (čas. Vozíčkář, Vozka, publikace Pražské organizace vozíčkářů "Bezbariérová Praha"). Tyto informace mohou přinést cennou pomoc při individuálním cestování, zařizování běžných životních záležitostí nebo i při využívání volného času.

Řešení problémů však mohou pomoci i jednotliví členové AMD. Důležitá je "signalizační" aktivita. Pokud zjistíte někde vzniklou bariéru, je nutné se zajímat o to, proč vznikla a jestli se najde viník. Jedná se zejména o bariéry u nových staveb; při řešení bariér z minulosti je potřeba postupovat společně s těmi, kterým rovněž taková bariéra ztrpčuje život a snažit se prostřednictvím obecních zastupitelství nebo úřadů zjištěnou situaci řešit. Někdy se jedná o komplikované jednání, ale nezapomeňte., že "častá krůpěj i kámen proráží". I když obvykle narážíme na problém financování odstraňování stávajících bariér, ze zkušenosti lze říci, že nedostatek peněz nebývá tou největší překážkou. Tou bývá ve většině případů nepochopení, a to lze překonat trpělivým jednáním, uváděním účinných argumentů, zapojením odborníků a získáním podpory veřejnosti.

Podrobnější řešení situace zajišťuje Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených v ČR. Jeho cílem je uvádět do života to, co bylo řečeno v předchozích řádcích. Sdružení má svoje krajská střediska, jejichž seznam je uveden na další straně.

Jestli to tedy myslíte vážně s bojem proti architektonickým bariérám, navažte kontakt s příslušným střediskem ve vašem kraji a společně hledejte cesty, jak se s tímto nepřítelem účinně utkávat a jak nad ním vyhrávat. A ať už se vám to povede či nikoliv, vaše zkušenosti můžete poslat do Zpravodaje AMD. Redakční rada je jistě přivítá a uveřejní.

Ing. Aleš Chytka, CSc.