Věnováno kamarádu Davidu Kolečkářovi

Vlny Lamanšského průlivu se lenošně houpaly. Oblé, prosty zpěněných čepiček, kynuly jako deštná mračna, zatímco sluníčko svítilo a zdálo se, že rotterdamskému přístavu s několika Čechy na anglickém molu chybí pouze společná řeč. Jak se ukázalo zakrátko, nebyla to pravda. Rozhovor čekajících podnítil kormorán prolétající greenwichským poledníkem.

"Stando, podívej na toho krákajícího kormorána," sdělil Béďa o polovinu mladšímu kolegovi. Mohl to být jeho syn, vázalo je však spíš moře a současná cesta na ostrovy. "Tihle ptáci prý provázeli admirála Cooka při mapování Tichého oceánu, které uskutečnil ve třech výpravách. A právě k dosažení té třetí ho přiměli kormoráni svým hýkavým more more run - ještě jednou dokola. Asijští rybáři navlékají vycvičeným kormoránům na krk kroužek, který jim znemožňuje polykat velká sousta. Nosí tak ryby svým rybářům až ke skladišti, pokud se přílišným cpaním neudusí. Většinou žijí na severní polokouli."

"Ale na jižní polokouli máme zase albatrosy," blýskl se zoologickou znalostí Standa.

"Jó, albatrosi, to už je ale jiná písnička. Ti vynikají v něčem docela jiném, než je konzumace ryb."

"Líbí se mi, když někdo vyniká v něčem odlišném od konzumace. Jenže kormoránům je to určeno pro výrobu guána. A v čem vlastně vynikají albatrosi?", zeptal se Standa.

"Albatrosi? Hmm... především v letu. Mají dlouhá úzká křídla, klínovitý ocas a dokonalý aerodynamický tvar. Za letu jsou schopni všemožných salt, vytáčení spirál a nejtěsnějších náletů. Jsou známi i tím, že se nechávají nést vzestupnými proudy nad vlnami pouze pro potěšení a radost z letu."

"Ale jo, tomu bych ještě rozuměl," souhlasí Standa. "Tvor, který činí cokoliv snadno, bez námahy, přináší mu to něco objevného..."

"Myslíš tím prožitek radosti? Znám chlapíka, který je ochoten zaplatit cestovné do Ameriky a Skalnatých hor, tam si vezme bágl na záda a zleze nějakou řadovou čtyřtisícovku. Tomuto prožitku dokáže dát úplně vše. Nakonec - objeví kus světa a ověří si sám sebe. Odměnou je mu radost - z dobře vykonaného."

"Ale co znamená to dobře vykonané? Mám dojem, že mezi brilantním letem albatrosa a předem určeným plánem člověka je rozdíl... I když na počátku obojího byla chuť a na konci radost. Právě ta radost je ale nějaká jiná..."

"Je a není," odvětil Bedřich, "slyšel jsi už o radosti umělce z dokončeného díla, fotbalového fandy z vítězství domácího mužstva, o radosti jumpingisty z volného pádu, cvičence z pohybu nebo gurmána z vůně jehněčí pečínky? Ne, myslím si, že radost nelze rozlišovat na tu méně a více radostnou. Pak by mohl někdo poukázat právě na náš smích, ubohý ve srovnání se špičkovým letem albatrosa."

Odněkud se vyloupl další Čech, vousatý, podobný mořskému vlku.

"Poslouchám vás už nějakou dobu a nelíbí se mi bezkonkurenční vychvalování albatrosů nad ostatním ptactvem," podotkl. "Žijeme přece také v kraji bílých terejů, jejichž předkové jsou kombinací kormoránů s albatrosy. Podobně jako albatrosi rádi létají nad mořem a jako kormoráni se rádi cpou jeho produkty. A aby jejich radost byla úplná, používají střemhlavý let za kořistí. A protože musejí přečkat ve zdraví setkání s hladinou, naplní vzdušné vaky na krku a hrudi, které náraz ztlumí. Též zpevněná lebka a vlastně celá kostra brání roztříštění. Vynikají i v letu jako takovém. V tom se dají přirovnat k vlkům, kteří milují vytrvalostní běh."

"Mimochodem," předeslal Standa, "ještě než se vás zeptám, kdo jste, že máte znalosti o životě mořských ptáků, mohl byste nám něco říci k již zmíněné radosti? Samozřejmě nejen terejů, ale k podstatě tohoto slova vůbec."

Mořský vlk se zamyslel. Ostatně promluvit o radosti není nic snadného.

"Slyšel jsem váš rozhovor a něco moc důležitého mi tam chybělo. Vůbec to prvotní - mít radost ze života. Radost z toho, že jsme, koukáme na moře a o tváře se nám otírá čerstvá bríza. Jsme podílníky výsady a práva žít. Sice někdy se skasanými plachtami a prázdnou kapsou, zato vždy s láskou. Takoví, jací jsme."

Definice svou moudrostí přišpendlila Standu k zábradlí.

"A to je vše?"

"Také je dobré vědět, že radost sdílená s druhými je dvojnásobná a že je prospěšno se jí občas poddat," zakončil vousatý bukanýr.

Lamanšským průlivem zrovna prolétali tři rybáci. Jeden z nich byl nápadně větší než druzí dva. Standovi to symbolizovalo podoby radosti - ze zručnosti a ze smyslového vjemu. Ten největší, co je oba zastiňoval, představoval životní radost. Usmál se. Pak sklouzl očima k nástupní rampě. Po ní se vydal spolu s ostatními na loď do Velké Británie.

RaV

Moře (foto z archivu AMD v ČR)